Ahoj, tak dneska po delší době tu mám pro Vás další další knížku do čtenářské výzvy. Tuhle knížku jsem dostala od Vánoc od mé nejlepší kamarádky, ležela doma dlouho, jelikož já jsem měla nějakou čtecí krizi právě.
Je to první knížka co jsem od této autorky četla a už chápu proč je dost lidmi tak oblíbená a hlavně především u dívek a žen. Já tuhle knihu přečetla za den a to u mě znamená, že ta kniha je právě dost dobrá. Když jsem ji začala číst jako bych se občas cítila ve svém životě, hlavně především že se v knížce objevují témata jako deprese, apatie, přijímání sebe samotné, o hledání cesty k jiným, rodině, odpuštění, důsledcích určitých činů a hlavně o naději. Dlouho mě žádná knížka nerozbrečela, ale tahle na konci fakt ano.
Říkám si čím začít, abych Vám všechno nevyslepičila :D, jak a proč mě tahle kniha tak moc zasáhla. Myšlenkově jedno hodně hluboká minimálně pro mě, protože některými věcmi jsem si procházela a procházím i já, ale i tak je jich dost a nedokážu je nějakými slovy vyjádřit právě. Po dočtení jsem jenom koukala a přemýšlela právě co říci dál. Je strašně čtivá a proto jsem začala a dala si závazek číst hodinu a poté hodině jsem musela číst dál jelikož jsem chtěla vědět prostě jak to nakonec dopadne. Po začtení do této knížky nebudeme moci přestat číst ani kdybyste chtěli.
Sama si myslím, že u této knihy budou dvě skupiny čtenářů, protože knížka pro všechny to úplně není. Jedna z nich bude tuto knížku milovat ( tak jako já ♥ ), jelikož se uvidí v Merit a ta druhá, že knížku bude mít rád, ale nic hlubšího mu tahle knížka nedá prostě, protože téma jde mimo něj a v příběhu se nevidí a nedotýká se ho to na hlubší úrovni. Tato knížka není úplně o lásce i když se v ní láska vyskytuje, protože tady nejde o hledání někoho kdo by nás miloval, ale jde tu o hledání sebe samotného. O přijímání našich nedokonalostí a zvláštností, které nás tvoří.
Četli jste tuto knihu? Nemáte další doporučení na nějakou od Hooverové, které je dobrá stejně jako tahle?
Vaše Epilepsyylife
