Přečteno | Červenec - Prosinec 2025
Krásné pondělí ! Půl roku uteklo a já tu mám pro Vás recenze na mé přečtené knihy.
Červenec
V červenci jsem nic nepřečetla, neměla jsem náladu ani čas moc číst.
Srpen
V srpnu jsem také nic nepřečetla, nějak mě teď nebaví číst.
Září
Krev na sněhu | Jo Nesbo
Dávám další šanci knížkách od Nesbeho, ale po téhle knížce vím 100%, že jeho knihy nebudou prostě nic pro mě. Sice se kniha dobře četla, děj byl fajn ani v postavách jsem se příliš neztrácela, ale byla to taková oddechová kniha.
Souostroví Gulag | Alexandr Solženicyn
Není to vůbec jednoduché čtení, musela jsem si to dávkovat. Toto veledílo jsem měla na seznamu dlouho, jelikož si myslím, že až teď jsem byla připravená si ho vlastně přečíst. Občas se mi u knihy dělalo špatně a proto jsem vždy četla jen chvíli. Bohužel mám pocit, že se v Rusku vlastně nic nezměnilo. Lidé se neponaučili a řada věcí se bude zřejmě odehrávat znovu. Není to kniha pro každého, ale kvůli současné situaci si myslím, že mi to trochu pomohlo vysvětlit nějaké věci.
Velmi dobrá, napínavá a skvěle čtivá kniha. Udržela si moji pozornost od začátku do konce. Byla plná akce, napětí a zvratů. Až na konci knihy jsem se dozvěděla co a jak.
Jeden plus jedna | Jojo Moyes
Třetí kniha od téhle autorky a vlastně každá byla úplně jiná. Tato kniha je plná touhy mít se lépe a mít něco víc, ale ono to nepřichází ani když tomu jdeš naproti. Tahle kniha vás prostě musí bavit, má prostě grády. Budete si ji někdy přečíst znovu, protože ve vás zanechá pocit štěstí a naději v něco lepšího. Je vtipná, smutná, poučná a také velmi čtivá.
Poslední restaurace v Paříži | Lily Graham
První kniha od této autorky a nalákala mě hlavně obálka. Příběh je vedený ve dvou linkách, kdy v té minulé se dostáváme do Paříže během druhé světové války. V té současné lince tedy z roku 1987 pátrá vnučka hlavní hrdinky po tom co se vlastně ve skutečnosti tehdy stalo. I když je příběh smyšlený, nicméně se autorka volně inspirovala osudem tří Holanďanek, jež lákaly nacisty do barů a potom je místo slíbených radovánek zabíjely. Kniha se mi velice líbila. Krásně se četla, stránky mi ubíhaly ani nevím jak. Rozhodně můžu doporučit.
Listopad
V listopadu jsem nic nepřečetla, nějak mě teď nebaví číst.
Prosinec
Mikeš | Josef Lada
K této knize jsem se vrátila po skoro více jak 20 letech. Už jako malá jsem tuhle knihu měla ráda a vlastně se za ty roky nic nezměnilo i teď se mi líbila. Kniha mého školního dětství má prostě své kouzlo.
A co jste za uplynulé půl roku přečetli Vy? Četli jste nebo vás zaujala některá z mých knih?
Vaše Epilepsyylife
0 comments