Ch. Strayed - Divočina

Zdravím Vás, dneska tu mám opět pro Vás další knížku do mé loňské čtenářské výzvy.

Tuto knížku jsem začala číst asi skoro před půl rokem. Když jsem se dostala do půlky, nějak mě přestala bavit a tak jsem ji na půl roku odložila a vrátila se k ní opět teď.

Kniha začala zajímavě. Je nutno říci, že kniha je rozdělena na pět část. Líbili si mi hlavně autorčiny střídavé scény ze Cheryliny cesty na hřebenovce se vzpomínkami na minulost, které se Cheryl honily hlavou. Zpočátku jsem ji fandila a přišla mi hodně sympatická. Některé scény byli vtipné, třeba se s batohem ( Monstrem ) zvednout na zádech nebo, že se se autorka nebojí přiznat, že nebyla na cestu připravená, dělala spoustu chyb, které museli často pomáhat napravovat ostatní trekaři. Pro mě nejsilnější momenty byli vzpomínky na matku, jelikož měli spolu vřelý vztah, který já třeba se svojí mamkou nemám. Upřímně si myslím, že takovýhle vztah jako měla hlavní postava se svojí matkou se moc nevidí.

Jak jsem už psala, v polovině knížky mě knížka přestala bavit, nějak sem neměla chuť ji číst a proto jsem ji odložila a začala ji číst před pár dny. S odstupem času si myslím, že to bylo dobré rozhodnutí. Když jsem ji znovu začala číst některé scény nebo spíš část se mi nelíbili jako to že každého koho potkala Cheryl tak ji přišel sexy a nechala by se jím nejradši ošukat. U mě ani třeba zas tak konec nebyl dojemný i když se o to autorka pokoušela. I přesto všechno si myslím, že je to velmi hezká knížka a autorčin styl psaní se mi líbil. Velkým plusem je to, že kniha vybízí vzít si batoh a něco podniknout.

Četl jste někdo tuto knihu a jaký z ní máte dojem?

Vaše Epilepsyylife