ČTENÁŘSKÁ VÝZVA: ALENA MORNŠTAJNOVÁ - SLEPÁ MAPA


Dneska tu mám opět další knížku do mé čtenářské výzvy, kterou jsem přečetla tak strašně moc rychle.


Ačkoliv je to autorčina prvotina já ji četla jako poslední a tak jsem se rozhodně to tuhle napravit když jsem ji viděla v naší rodinné knihovně.


Od Aleny Mornštajnové jsem četla už dvě knížky a hrozně se mi líbili a tak pro mě byla samozřejmost si tuto knížku přečíst, protože z předešlých knih jsem byla nadšená ačkoliv jsem od téhle nevěděla právě skoro nic kromě názvu právě. 


Když jsem si přečetla anotaci, byla jsem trochu na vážkách jestli se do ní vůbec mám pustit, ale nakonec jsem se do ní pustila. Byla zase o dost více jiná než knížky Hana a Tiché roky. U autorky jsem už z předešlých knížek zvyklá že dopodrobna zachycuje psychologii postav, jejich charakter a také vztahy mezi jednotlivými postavami. Autorka i ve Slepé mapě pracuje s hrdiny do nejmenšího detailu. Především hlavní hrdinky Annu, Alžbětu a Anežku poznáváme do skutečných detailů. Vidíte jim do hlavy, dozvídáte se ať už o jejich povaze, myšlenkách či jejich životě.


Líbí se mi v této knížce taky to jak autorka pracuje propojení psychologie postav a to v návaznosti na to v které době jednotlivé postavy žijí a čím se musejí ve svém životě potýkat. Každá doba nese něco jiného, můžeme zde sledovat vliv doby na konkrétních lidech i rodinách a jak to ovlivňovalo jednotlivce, ale i celé skupiny lidí. Také se mi líbila rozmanitost reakcí obou světových válek, či proměny společnosti v období komunismu - je zde krásně vidět, že každý se s jednotlivými události vypořádával po svém. 


Možná pro někoho to může být i kamenem úrazu. Jelikož každou z hlavních postav ovlivnila jiná událost. Annu první světová válka, Alžbětu naopak druhá světová válka a nejmladší Anežka doba po druhé světové válce a období komunismu. Já osobně ani jedno nezažila nebyla jsem na světě jelikož jsem narodila až po roce 1989 a proto mě tyto příběhy, ale i události zajímají více než jiné lidi.


Když porovnám všechny tři knížky, které jsem od Aleny Mornštajnové četla tak každá je jiná i když ve spoustě věcech jsou stejné. Tato knížka není špatná, ale Hana i Tiché roky se mi líbili o trochu více, jelikož v některých pasážích knížky jsem se spíše nudila. Rozhodně jestli budete začínat s touto autorkou nejdříve si přečtěte Hanu a Tiché roky a pokud už jste od Mornštajnové něco četli nechám na Vašem posouzení zda si tuto knížku budete chtít přečíst či nikoliv.


Četl jste někdo Slepou mapu a jaký dojem na Vás dělá?


Vaše Epilepsyylife

You Might Also Like

0 comments