Alena Mornštajnová - Listopad
Ahoj dneska tu mám pro Vás další knižní recenzi, která původně měla být do čtenářské výzvy, ale rozhodla jsem se, že ji vynechám jelikož to nestíhám. Byl to dárek pro mamku k narozeninám.
Jelikož jsem už dost knížek od Mornštajnové četla, upřímně jsem věděla do čeho jdu a také jsem se těšila jaká bude, protože je od těch ostatních přeci jen jiná. Dostáváme se zde do situace, kdy svět není takový jak ho známe, je mnohem temnější a v rukou ho nadále drží komunistická strana, která ale utáhla po listopadu 1989 otěže. Říkáte jak by to tady v Československu vypadalo, kdyby nebyla Sametová revoluce?
Kdo četl minimálně jednu autorky knížku je zvyklí na to, že ty její knížky vždy precisně historicky podložené. Kniha Listopad, je ale jiná než ostatní knihy jak už jsem říkala, jelikož se v ní dostáváme do fiktivního světa, kde byla Sametová revoluce tvrdě potlačena komunistickým režimem, který nadále setrvává a vše řídí. Sledujeme v knize osud Marie Hejné, která chtěla změnu, demonstrovala při revoluci a později na to tvrdě doplatila, stejně ale i tak její blízcí. Největším trestem pro ni však je to, že za ní na návštěvu nesmí děti. Občas za ní rodiče přijedou a smí ji posílat do vězení krátké dopisy. Rodiče na dopisy odpovídají, dokonce do dopisu vždy něco krátkého napíše i Majina dcera Lenička. Díky pár slovům od Leničky přežívá Maja vězení. Z dopisu totiž vnímá naději, že se se svou dcerou, ale i rodiči setká. Také se tu odehrává druhý příběh a to malé holčičky Magdaleny, která žije v dětské ozdravovně, ve které žijí děti odsouzených rodičů. V závěru se tyto dva děje protnou. Konec se mi líbil, i když byl hodně smutný.
Kniha se mi četla velmi dobře začala jsem ji ráno číst a večer ten samý den jsem ji dočetla, četla se jedním dechem. Hodně se mi líbila, i když to byla fikce. Ukrývá se v ní mnohem víc než se může na první pohled zdát. Já totalitní režim nezažila a proto si mnohem více vážím doby teď ve které žiji. Myslím, že my co jsme se narodili až po Sametové revoluci, jsme si nějaké omezení vyzkoušeli v době covidu. Říkám si vlastně jaké vyhlídky měli lidé, kteří žili skoro celý život v nesvodobě, kdy nevíte kdy skončí. Chvilku máte svobodu na dosah, ale ona Vám uteče a poté je to ještě horší než to bylo doposud. Vím, jaký vliv má výchova, kdo a kde jsi vychováván. Autorka mě naprosto vtáhla do příběhu, tak jak je tomu vždycky. Rozhodně stojí za přečtení a mohu ji jedině doporučit.
Četl jste už někdo Listopad a jaký na něj máte názor?
Vaše Epilepsyylife
8 comments
Listopad jsem nečetla, ale mám ji na seznamu☺️
OdpovědětVymazatTo u mě byla taky na seznamu dlouho :)
VymazatŠkoda, že knihy nečtu.. nějak mě to nějaká. Ale třeba tomu jednou taky propadnu. 😊📖
OdpovědětVymazatJe fakt, že já měla a občas i mám období kdy prostě nečtu. Člověk si hlavně musí najít když které ho budou bavit a nebude mít k tomu odpor. U mě je to i docela způsobené tím, že mamka, ségra a teta četli a čtou hodně taky. Babička když žila četla hodně taky :) Má nejlepší kamarádka taky :)
VymazatOd Aleny Mornštajnové jsem četla jen Hanu a ta byla naprosto skvělá, i Listopád mám na seznamu, ale ještě jsem se k němu nedostala..
OdpovědětVymazatMě od Mornštajnové zbývá už přečíst jen Hotýlek, ten je jediný který jsem nečetla :)
VymazatNa knížky od Aleny Mornštajnové se chystám už nějaký ten čas, zatím jsem na ně slyšela jen samé pozitivní recenze. :)
OdpovědětVymazatJsou boží, skvěle se čtou, já četla všechny kromě asi jedné :)
Vymazat